1/2006
Dominik se narodil v červenci 98. Nechodí (zatím, je po spoustě operací a pracujeme na tom, aby chodil), nevidí (několik operací, jejich výsledkem jsou zbytky zraku na jednom oku), špatně mluví (vývojová dysfázie) atd. No a Valentinka byla velmi, velmi hyperaktivní štěňátko. Byla, protože jak se dočtete v odkazu Výchova a výcvik, tak dnes už je z Vévy (tak jí Dominik říká) slušně vychovaná slečna. Tak slušně vychovaná, že si dokáže hrát se všemi pejsky, malí, velcí, tlustí, tencí, fenky či psi, všechno jedno. No a na ty, co na ní vrčí, že ji roztrhají, tak na ty má naše komediantka fígl, hlavu zastrčí pod psa, prdel vystrčí a poskakuje, něco jako ... kašli na boj, budeme si hrát, to je mnooooohem lepší. A víte, že to zatím na všechny psy fungovalo?
Takže Valentina a Dominik. Když byla Valentina štěňátko, tak nás tu celkem dlouho terorizovala. Všichni jsme byli okousáni, poškrábání, ožužláni, zkrátka se vůbec nekontrolovala. To šel třeba člověk po zahradě a najednou na něj zezadu přiletěla modrá koule, skočila po něm nebo rafla do ruky a utekla. Jinak to bylo s Dominikem. Ten neměl NIKDY ani škrábanec a to i přesto, že měl ručičky neustále u ní v tlamě, přestože se spolu neustále plazili někde po podlaze, neustále se kočkovali. Vždycky se k němu chovala velice něžně, jen občas ho dokázala při hře LEHCE přišlápnout a Dominik se tomu vždycky hrozně chechtá. I dnes se k sobě chovají stejně, jen Dominik ji "terorizuje" trošku víc, v poslední době jí neustále zkoumá uši a oči a reakce naší opatrovatelky? Drží a když se jí to už opravdu nelíbí, tak ho začne olizovat, zlehka okusovat ručičku, položí mu hlavu do klína a "vrčí - přede", zkrátka převede hru jinam. A Dominik? Ten je na ní absolutně závislý, celou cestu autem ze školy se ptá, jestli na něj Véva čeká, že jí dá piškot, jestli ho bude očuchávat. Všude a všem o ní vypráví. Valentinu zná celá školka, škoda, všichni lidé se kterými jsme kdy přišli do styku o Valentince slyšeli, ale spíš ji znají osobně, protože většinou bez ní nejdeme nikam. Ale stejně hezky se chová Valentina i k ostatním dětem, třeba k naší 4-leté neteři. Ta okolo ní neustále poskakuje, pokouší jí, mává před ní ručičkami a utíká a naše hvězda je opravdu vzorná holka, někdy dokonce zalehne a nechá se sebou dělat, co dítě chce, tahat packami, nechá po sobě válet, jen po mně kouká, jestli je to tak dobře, paničko? Moc ráda nosí míčky, moc ráda za nimi běhá, někdy snese Dominikovi na deku všechny svoje klacky, které na zahradě nashromáždí, aby si taky pohrál. Doma jen tak, aby nevyšla ze cviku, občas Domečkovi "lohne" kostičku nebo plyšáka, ale hned se s tím jde za mnou "nahlásit" a při první výzvě hračku vrací. Prostě zlatíčko.